Reklama
 
Blog | Stanislav Polena

Podzimní volby aneb nekrolog Zelených a Lidovců?

Letní prázdniny se přehouply do své druhé půlky a do podzimních předčasných voleb chybí něco málo přes dva měsíce. Předvolební kampaň je tedy v plném proudu. Poznáme to nejen podle billboardy polepených měst, ale blízkost volebního klání naznačuje především enormní nárůst politických afér v okurkové sezóně zřídka vídaných. Je tedy nejvyšší čas zamyslet se, co ony volby vlastně mohou znamenat pro Českou republiku a její budoucnost. Jaké výsledky mohou přinést a do jaké míry lze očekávat významné posuny na politické scéně.

Osobně se domnívám, že podzimní volby budou průlomové hned v několika směrech. A to nejen tím, že se poprvé nebudou konat v červnu ale v říjnu. Především nám však ukáží, jak je to s postavením malých stran na politickém nebi a spolu s tím i otevřeností nebo uzavřeností dveří do Poslanecké sněmovny pro menší politické subjekty. Zda dojde k dalšímu posílení tendence dvou velkých stran doplněných slábnoucími trpaslíky nebo se otevře cesta stranám doposud opomíjeným či dokonce nově vzniklým.
Na politické scéně máme již dlouhou dobu zabydlené čtyři strany, které tvoří tradičně osazenstvo politických institucí na vrcholné úrovni. Jedná se o dvě mamutí strany, tedy ODS a ČSSD, které doplňují dvě strany menší KSČM a KDU – ČSL. Vedle této stabilní čtveřice se do Sněmovny podívali v roce 1996 Republikáni a ODA, v roce 1998 a 2002 pak druhá liga ODS alias Unie Svobody a v zatím posledních sněmovních volbách se po bok čtyřky zařadila Strana zelených. Od roku 1998 jsme tedy svědky zastoupení pěti stran v Poslanecké sněmovně. Tohle vše teď ale může skončit.
Strana zelených si díky své předchozí činnosti a aroganci může velmi pravděpodobně už nyní psát nekrolog a v podzimních volbách se jen se slzami v očích dívat na to, jak se napůl potopená loď definitivně poroučí do hlubin zapomnění. O důvodech pohasnutí zelené hvězdy netřeba dlouho spekulovat. Totální vnitřní rozkol a s ním spojená střelba do vlastních řad, absence komplexního programu nebo rezignace na zelenou politiku jsou jen některými příklady dlouhého výčtu.
Ovšem Zelení rozhodně nejsou jedinou ohroženou stranou, jež se musí obávat pádu pod hranici volitelnosti. Nebezpečně blízko pětiprocentního ostří se potácejí i Lidovci. Další z malých stran, která je exemplárním příkladem nekonzistence, špatné komunikace s veřejností a politické vypočítavosti. Pád preferencí není sice tak strmý zato je dlouhodobý a jak se ukazuje velmi obtížně zastavitelný. Nejčernější scénář výsledků pro malé strany by mohl tedy znamenat absenci obou nyní zastoupených stran pohybujících se mezi pěti a deseti procenty volebních výsledků. Bez nárůstu počtu voličů dalších malých stran by se mohla pestrost politického spektra o poznání zúžit.
I když k naplnění výše nastíněného scénáře velmi pravděpodobně nedojde a Lidovci onu hranici pěti procentních bodů zřejmě pokoří, je třeba se ptát kdo je novou alternativou a existuje-li vůbec nějaká. Ač je politických stran a hnutí v České republice jako hub po dešti, reálnou šanci má jen velmi málo z nich. Díky mnohosti subjektů dochází k štěpení hlasů voličů malých stran čímž se výrazně snižuje šance, že se některá z nich otevře dveře Sněmovny. Jedním z možných řešení je nabídnout kvalitní program, prezentovat se známou osobností politického života a sehnat dostatek prostředků pro vynikající mediální prezentaci, další možností je tvorba předvolebních koalic, které hlasy odevzdané několika subjektům kumulují. Bráno dle předvolebních průzkumů se jeví jako možní adepti TOP 09 nebo Suverenita.
Dost ale spekulacím, jasno bude až po podzimních volbách v nichž stranám vystaví závěrečný účet sami voliči. Nechme se tedy překvapit, zda budou ochotni volit menší strany a riskovat případné propadnutí hlasu do koše, nebo vsadí na jistotu i přes nesporné znechucení s dosavadním stylem politiky.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama